Kolik dokáže ušetřit efektivní návrh domu?

---

Proč tvrdíme, že nejlepší energie je ta, kterou nemusíme vyrobit?

Když se dnes mluví o úsporném bydlení, většina lidí si představí tepelné čerpadlo, fotovoltaiku nebo jiné moderní technologie.

Skutečná energetická náročnost domu ale vzniká mnohem dříve. Už ve chvíli, kdy se kreslí první čára.

Tvar domu, orientace ke světovým stranám, velikost oken nebo dispozice ovlivňují množství energie, které bude dům potřebovat po celou dobu své životnosti. A právě tato rozhodnutí mají často větší dopad na budoucí spotřebu než samotný výběr technologie.

V době, kdy ceny energií podléhají výkyvům a dlouhodobě zůstávají výrazně vyšší než před energetickou krizí, považujeme snižování energetické náročnosti budov za jednu z nejrozumnějších investic.

Proto se při návrhu snažíme nejprve maximálně využít přirozený potenciál domu, tedy jeho orientaci, kompaktní tvar, solární zisky a kvalitní obálku budovy a teprve potom řešíme technologie.

Protože opravdu věříme, že energie, kterou dům vůbec nepotřebuje, je vždy levnější než energie, kterou musíme vyrobit.

Energie začíná architekturou

Pokud ale stavíme nový dům nebo plánujeme rozsáhlejší rekonstrukci, měli bychom si nejprve položit jinou otázku:

Jak navrhnout dům tak, aby energie potřeboval co nejméně?

Teprve potom má smysl řešit, jak ji budeme vyrábět.

Dobře navržený dům dokáže využívat svůj přirozený potenciál. Může těžit z vhodné orientace ke světovým stranám, zimních solárních zisků, dostatku denního světla, kompaktního tvaru budovy nebo kvalitní tepelné obálky.

To vše bez jediné technologie.

Právě tato rozhodnutí vznikají na začátku návrhu a ovlivňují spotřebu energie po celou dobu životnosti domu. Technologie můžeme za dvacet let vyměnit. Tvar domu, orientaci nebo dispozici už zpravidla ne.

Proto se snažíme nejprve využít vše, co nám nabízí samotná architektura, a teprve následně hledat vhodná technická řešení.

Dva domy. Stejná plocha. Jiné náklady.

Představme si dva nově navržené domy.

Oba mají:

• 150 m² podlahové plochy

• stejné zateplení

• stejná okna

• stejné tepelné čerpadlo

• stejnou kvalitu provedení

  
  

Jediný rozdíl je v návrhu.

Dům A

Kompaktní dvoupodlažní dům s jednoduchým obdélníkovým půdorysem a sedlovou střechou.

Obytné místnosti jsou orientované převážně na jih a jihozápad, takže dům dokáže využívat zimní slunce a přirozené solární zisky.

Dům B

Přízemní bungalov ve tvaru L.

Má větší množství obvodových konstrukcí a hlavní obytné místnosti orientované převážně na sever.

Výsledkem jsou vyšší tepelné ztráty a menší využití energie ze slunce.

Co to znamená v praxi?

Přestože mají oba domy stejnou podlahovou plochu, jejich spotřeba energie může být výrazně odlišná.

Pro ilustraci uvažujme:

Dům A: 5 000 kWh energie na vytápění za rok

Dům B: 9 000 kWh energie na vytápění za rok

Rozdíl činí přibližně 4 000 kWh ročně.

Nejde o přesný výpočet konkrétní budovy, ale o ukázku toho, jak velký vliv může mít samotný návrh domu.

Při ceně energie 6 Kč za kWh představuje tento rozdíl přibližně:

24 000 Kč ročně

240 000 Kč za 10 let

480 000 Kč za 20 let

A to při zachování stávájících cen energie.

A stále počítáme pouze náklady na vytápění.

Nezahrnujeme vyšší investici do větší střechy, větší plochy fasády nebo dalších konstrukcí, které bývají u méně kompaktních domů zpravidla dražší.

Co si z toho odnést?

Neexistuje jeden správný tvar nebo univerzální řešení pro každého. Jde o pochopení jednoduchého principu: Každé rozhodnutí v návrhu domu ovlivňuje jeho budoucí spotřebu, provozní náklady i potřebnou velikost technologií.

Dům, který využívá svůj přirozený potenciál, potřebuje méně energie. A když potřebuje méně energie, vystačí si s menšími a často i levnějšími technologiemi.

Čím méně energie dům potřebuje, tím méně je závislý na budoucím vývoji cen energií. Nikdo dnes nedokáže spolehlivě říct, kolik bude stát elektřina za deset nebo dvacet let. Můžeme ale navrhovat domy tak, aby jejich provoz byl co nejméně citlivý na budoucí cenové výkyvy.

Právě v tom vidíme jednu z největších hodnot kvalitního návrhu.

Tepelné čerpadlo můžeme za patnáct let vyměnit. Fotovoltaiku rozšířit. Baterii nahradit novou.Tvar domu, orientaci ke světovým stranám nebo dispozici ale zpravidla měnit nebudeme.Proto se při návrhu nesoustředíme pouze na to, jak energii vyrobit. Především hledáme způsoby, jak jí potřebovat co nejméně.