PENB - pojďme se zorientovat
PENB neboli průkaz energetické náročnosti budovy se často zjednodušuje na barevnou stupnici od A do G. Ve skutečnosti ale obsahuje několik různých ukazatelů a každý z nich popisuje jinou část energetické náročnosti budovy.
Důležitá je také jedna věc, která nemusí být na první pohled zřejmá:
Stejný dům může mít při různém technickém řešení jinou energetickou klasifikaci.
Obálka budovy může zůstat úplně stejná, ale pokud změníme například zdroj vytápění, přípravu teplé vody, větrání nebo využití obnovitelných zdrojů, změní se energetické hodnocení.
PENB proto nehodnotí jen to, jak dobře je dům zateplený. Hodnotí také to, jakou energii dům potřebuje, jakými systémy ji získává a jaký je její původ.
Co vlastně PENB hodnotí?
PENB je výpočtové hodnocení energetické náročnosti budovy. Výpočet probíhá za standardizovaných podmínek užívání, nikoli podle skutečných faktur konkrétní domácnosti. Díky tomu lze jednotlivé budovy vzájemně porovnávat. Výpočet například počítá se stanoveným způsobem větrání, vytápění nebo přípravou teplé vody. Nezohledňuje tedy, jak se konkrétní domácnost rozhodne dům skutečně používat.
Například domácnost, která v zimě méně větrá, může mít ve skutečnosti nižší spotřebu energie než domácnost, která větrá více. PENB ale tento rozdíl nezohlední – výpočet pracuje se stanovenými podmínkami větrání.
Hodnocení zahrnuje energii potřebnou například pro:
vytápění,
chlazení,
přípravu teplé vody,
nucené větrání,
úpravu vlhkosti,
osvětlení.
Součástí průkazu je grafická část a podrobný protokol s výpočtovými údaji.
A teď k jednotlivým pojmům.
1. Potřeba energie
Potřeba energie říká, kolik energie budova potřebuje k zajištění požadovaného provozu.
U vytápění jde například o množství tepla, které musí být do budovy dodáno, aby byly za stanovených podmínek udrženy požadované vnitřní teploty.
Potřeba energie tedy souvisí především s vlastnostmi samotné budovy – například s její obálkou, tepelnými ztrátami, solárními zisky nebo vnitřními tepelnými zisky.
Je to tedy odpověď na otázku:
Kolik energie budova potřebuje?
To ale ještě není množství energie, které musíme nakoupit.
2. Dílčí dodaná energie
Abychom potřebu budovy pokryli, používáme technické systémy.
Například kotel, tepelné čerpadlo, elektrické vytápění, systém přípravy teplé vody nebo vzduchotechniku.
Do těchto systémů musíme dodat určité množství energie. Právě tato energie se v PENB označuje jako dílčí dodaná energie a sleduje se podle jednotlivých oblastí užití.
Můžeme tedy samostatně sledovat například dodanou energii pro:
vytápěníchlazenípřípravu teplé vodyvětráníúpravu vlhkostiosvětlení
Dílčí dodané energie se následně podílejí na celkové dodané energii budovy.
3. Celková dodaná energie
Celková dodaná energie je součet dílčích dodaných energií a pomocné energie potřebné pro provoz technických systémů.
Jednoduše řečeno:
Kolik energie musíme do budovy dodat, aby její technické systémy zajistily požadovaný provoz?
To už je jiná hodnota než potřeba energie.
Například budova může potřebovat určité množství tepla na vytápění, ale zdroj tepla, rozvody a další části systému mají vlastní ztráty a spotřebu. Proto nemusí být množství dodané energie stejné jako samotná potřeba tepla.
4. Primární energie z neobnovitelných zdrojů
A právě tady se dostáváme k hodnotě, která je pro současný PENB zásadní.
Od účinnosti vyhlášky č. 264/2020 Sb. je primární energie z neobnovitelných zdrojů hlavním ukazatelem zobrazeným v grafické části PENB. Předchozí systém jako hlavní ukazatel používal celkovou dodanou energii.
Co to znamená?
Nestačí vědět, kolik energie do domu dodáme. Záleží také na tom, jaký energonositel používáme.
Pro jednotlivé energonositele se používají faktory primární energie z neobnovitelných zdrojů. Dodaná energie se podle těchto faktorů přepočítává na primární energii.
Zjednodušeně:
dodaná energie × faktor primární energie = primární energie z neobnovitelných zdrojů
Proto dva domy se stejnou dodanou energií nemusí mít stejnou hodnotu primární energie.
5. Proč může mít stejný dům jiný PENB?
Představme si dva stejné domy.
Mají stejný:
tvar,
velikost,
okna,
izolace,
tepelné mosty,
orientaci.
Jejich stavební část je tedy stejná.
Ale první dům má jiný systém vytápění než druhý. Liší se například zdrojem tepla, přípravou teplé vody nebo využitím energie z obnovitelných zdrojů.
Výsledkem může být jiná dodaná energie, jiná primární energie z neobnovitelných zdrojů a také jiné zařazení do klasifikační třídy.
To je důvod, proč samotné „dobře zateplený dům“ ještě neříká, jak bude vypadat jeho PENB.
6. Energetické třídy A–G
PENB používá klasifikační třídy:
A – mimořádně úspornáB – velmi úspornáC – úspornáD – méně úspornáE – nehospodárnáF – velmi nehospodárnáG – mimořádně nehospodárná
Důležité ale je, že třída A–G se nestanovuje pouze pro jeden jediný ukazatel.
Vyhláška stanovuje klasifikační třídy pro:
celkovou dodanou energii,
primární energii z neobnovitelných zdrojů,
dílčí dodané energie,
průměrný součinitel prostupu tepla.
V grafické části PENB je však jako hlavní klasifikační ukazatel uvedena právě primární energie z neobnovitelných zdrojů.
Proto když se dnes v inzerátu nebo jiném zjednodušeném označení setkáme například s „energetickou třídou A“, je důležité vědět, kterého ukazatele se tato informace týká.
7. Průměrný součinitel prostupu tepla
PENB ale nehodnotí pouze energii a technické systémy.
Jedním z ukazatelů je také průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy, označovaný jako Uem.
Ten souvisí s tepelněizolačními vlastnostmi obálky budovy.
Zjednodušeně nám říká, jak dobře nebo špatně budova jako celek omezuje prostup tepla přes své konstrukce.
Tady už jsme tedy přímo u toho, co většina lidí vnímá jako „jak dobře je dům zateplený“.
A právě proto je dobré tyto dvě věci nerozmělnit:
kvalita obálky ≠ celkové energetické hodnocení domu.
Obálka je jedna část výsledku. Technické systémy a energonositele jsou další.
8. Referenční budova
Při čtení PENB narazíme také na pojem referenční budova.
Referenční budova není jiný skutečný dům. Je to výpočtově definovaná budova, která má stejnou geometrii, velikost, účel a způsob užívání jako hodnocená budova.
Rozdíl je v jejích vlastnostech. U referenční budovy jsou vlastnosti obálky, technických systémů a dalších parametrů stanoveny podle pravidel vyhlášky.
Zjednodušeně si ji můžeme představit jako:
stejný dům + referenční obálka + referenční technické systémy.
Díky tomu můžeme porovnat, jak vychází skutečně navržený dům oproti budově se standardizovanými vlastnostmi stanovenými metodikou.
Proto v PENB nenajdeme jen otázku:
„Kolik energie tento dům potřebuje?“
Ale také:
„Jak vychází ve srovnání s referenční budovou?“
9. A co fotovoltaika?
Fotovoltaika může výsledné hodnocení významně ovlivnit.
Výpočet pracuje s energetickými toky a pravidly pro započtení vyrobené energie. Je proto potřeba rozlišovat mezi energií vyrobenou, využitou v budově a energií dodanou z jednotlivých energonositelů.
Fotovoltaika tedy může snížit výslednou energetickou náročnost, ale sama o sobě z domu automaticky neudělá energeticky nulovou budovu.
Jak tedy PENB číst?
Pokud bych měla PENB vysvětlit někomu, kdo ho drží poprvé v ruce, dívala bych se na něj v tomto pořadí:
1. Hlavní energetická třída: Jak vychází primární energie z neobnovitelných zdrojů?
2. Celková dodaná energie: Kolik energie se do budovy musí dodat?
3. Dílčí dodané energie: Na co se tato energie spotřebuje?
4. Primární energie: Jak vychází energetická náročnost po zohlednění jednotlivých energonositelů?
5. Průměrný součinitel prostupu tepla: Jak vychází tepelněizolační vlastnosti obálky?
6. Technické systémy: Čím se vytápí, jak se připravuje teplá voda, jak funguje větrání, chlazení a případně další systémy?
Teprve dohromady tyto informace dávají smysl.
PENB tahák
Pokud si z celého článku zapamatovat jen několik věcí, pak tyto:
Potřeba energie= kolik energie budova potřebuje.
Dílčí dodaná energie= energie dodaná jednotlivým technickým systémům.
Celková dodaná energie= součet dílčích dodaných energií a pomocné energie.
Primární energie z neobnovitelných zdrojů= dodaná energie přepočtená pomocí faktorů primární energie jednotlivých energonositelů.
Uem= průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy.
Referenční budova= výpočtově definovaná budova používaná pro porovnání s hodnocenou budovou.
Modelový příklad
Na jednoduchém příkladu je dobře vidět, proč nestačí sledovat pouze množství dodané energie.
Představme si rodinný dům, který potřebuje za rok 10 000 kWh tepla na vytápění.
Dům je pořád stejný. Neměníme jeho velikost, izolace, okna ani tepelnou ztrátu. Změníme pouze způsob vytápění.
Varianta 1: elektrokotel
Elektrokotel přeměňuje elektřinu na teplo prakticky v poměru 1 : 1.
Pro zjednodušení tedy potřebujeme dodat:
10 000 kWh elektřiny
Elektřina má podle aktuální vyhlášky faktor primární energie z neobnovitelných zdrojů 2,1.
Výpočet tedy vypadá:
10 000 × 2,1 = 21 000 kWh primární energie z neobnovitelných zdrojů
Varianta 2: tepelné čerpadlo
Uvažujme pro jednoduchost tepelné čerpadlo s průměrným topným faktorem COP = 3.
Aby dodalo 10 000 kWh tepla, potřebuje přibližně:
3 333 kWh elektřiny
Zbytek energie, přibližně:
6 667 kWh
získá z okolního prostředí.
A právě tady je zajímavý detail. Vyhláška při výpočtu dodané energie u tepelného čerpadla zahrnuje také energii okolního prostředí dodanou a využitou v budově. Zároveň má energie okolního prostředí faktor primární energie z neobnovitelných zdrojů 0.
Primární energie tedy vyjde přibližně:
3 333 × 2,1 = 7 000 kWh
Výsledek zjednodušeného příkladu:
Elektrokotel | Tepelné čerpadlo | |
Potřeba tepla | 10 000 kWh | 10 000 kWh |
Elektřina | 10 000 kWh | 3 333 kWh |
Energie okolního prostředí | – | 6 667 kWh |
Primární energie z neobnovitelných zdrojů | 21 000 kWh | 7 000 kWh |
Dům je přitom pořád stejný.
Nemění se jeho obálka ani potřeba tepla. Změnil se pouze způsob, jakým tuto potřebu pokrýváme.
A právě proto může mít stejný dům s různě navrženými technickými systémy výrazně odlišné energetické hodnocení.
Je ale potřeba dodat, že jde o zjednodušený příklad pro pochopení principu. Skutečný výpočet PENB pracuje s účinnostmi a parametry konkrétního systému, pomocnou energií a u tepelného čerpadla s jeho skutečnými výpočtovými vlastnostmi. Nejde tedy o hodnoty, které bychom mohli bez dalšího přepsat do konkrétního PENB.
Jaké faktory se v PENB používají?
Pro základní orientaci můžeme uvést například:
Energonositel | Faktor primární energie z neobnovitelných zdrojů |
Zemní plyn | 1,0 |
Tuhá fosilní paliva | 1,0 |
LPG | 1,2 |
Topný olej | 1,2 |
Elektřina | 2,1 |
Dřevěné pelety | 0,1 |
Kusové dřevo, dřevní štěpka | 0,1 |
Energie okolního prostředí | 0 |
Tyto hodnoty jsou uvedeny v příloze č. 3 vyhlášky č. 264/2020 Sb. ve znění novely č. 222/2024 Sb.
Pozor, faktor primární energie není účinnost zařízení.
Neříká, jak dobře pracuje kotel nebo tepelné čerpadlo. Je to faktor, kterým se v metodice PENB přepočítává dodaná energie daného energonositele na primární energii z neobnovitelných zdrojů.
Právě kombinace potřeby budovy + technického systému + energonositele potom výrazně ovlivňuje výsledné energetické hodnocení.
Co si z toho odnést?
PENB není hodnocení pouze stavební obálky domu. Výsledné hodnocení vzniká kombinací vlastností budovy, jejích technických systémů a použitých energonositelů. Stejný dům proto může mít při jiném způsobu vytápění nebo přípravy teplé vody jiné hodnoty dodané i primární energie a výsledně také jinou energetickou klasifikaci.
Při čtení PENB je proto dobré rozlišovat, kolik energie budova potřebuje, kolik energie do ní musíme dodat a jak tato dodaná energie vychází z hlediska primární energie z neobnovitelných zdrojů. Právě primární energie z neobnovitelných zdrojů je dnes hlavním ukazatelem zobrazeným v grafické části PENB.
Komentáře