Pasivní, nízkoenergetický, NZEB nebo nulový? Co vlastně znamenají názvy úsporných domů
Když dnes člověk začne řešit energeticky úsporný dům, velmi rychle narazí na spoustu pojmů. Nízkoenergetický dům, pasivní dům, NZEB, nulový dům, plusový dům nebo nově také budova s nulovými emisemi.
Na první pohled to může vypadat jako jednoduchá stupnice. Čím úspornější dům, tím „vyšší“ název.
Jenže tak jednoduché to není.
Některé pojmy jsou odborná označení, jiné mají poměrně přesně definovaný standard a další jsou přímo součástí evropské nebo české legislativy. A ne všechny popisují totéž.
Pojďme si v nich proto udělat trochu pořádek.
Nízkoenergetický dům
Nízkoenergetický dům je označení, se kterým se v českém prostředí setkáváme už dlouho. Obvykle se používá pro dům s výrazně nižší potřebou energie na vytápění než u běžné starší výstavby.
V českém odborném prostředí se tradičně pracuje s hranicí přibližně 50 kWh/m²·rok potřeby tepla na vytápění.
A právě tady je potřeba dát pozor na jednu věc. Těchto 50 kWh/m²·rok neznamená celkovou spotřebu energie domu. Jde o konkrétní ukazatel, a to potřebu tepla na vytápění.
Nízkoenergetický dům navíc dnes není samostatná legislativní kategorie, kterou by musela každá novostavba splnit. Je to především odborné označení určité úrovně energetické náročnosti.
Proto bychom měli být opatrní, když někde vidíme označení „nízkoenergetický dům“. Samotný název nám ještě neříká, jaká je celková dodaná energie, jak dům větrá, jaké používá zdroje nebo jak se chová v létě.
Pasivní dům
Pasivní dům je už mnohem konkrétnější pojem.
Nejde pouze o dům s velkou vrstvou izolace a kvalitními okny. Pasivní dům je standard založený na kombinaci velmi kvalitní obálky, vysoké vzduchotěsnosti, omezení tepelných mostů, kvalitních oken, řízeného větrání a promyšleného využití solárních a vnitřních tepelných zisků.
Podle kritérií Passive House Institute je u obytných pasivních domů požadována mimo jiné potřeba tepla na vytápění nejvýše 15 kWh/m²·rok, případně tepelná zátěž nejvýše 10 W/m².
Součástí certifikačních kritérií je také velmi vysoká vzduchotěsnost. Při Blower Door testu nesmí být překročena hodnota n₅₀ = 0,6 h⁻¹.
To je podstatný rozdíl oproti obecnému označení „nízkoenergetický“.
Pasivní dům má konkrétně definovaný standard.
Nejde ale o českou legislativní kategorii. Je to dobrovolný certifikovatelný standard Passive House Institute, který může být pro návrh domu zvolen jako konkrétní cíl.
Pasivní dům znamená dům s tak malou potřebou tepla, že vytápění může být velmi malé a jednoduché. Významnou část tepelné bilance navíc pomáhají pokrývat například solární a vnitřní tepelné zisky.
NZEB – budova s téměř nulovou spotřebou energie
Tady se dostáváme do úplně jiné kategorie.
NZEB je legislativní pojem.
Zkratka pochází z anglického Nearly Zero-Energy Building, tedy budova s téměř nulovou spotřebou energie.
Evropská legislativa jej používá pro budovy s velmi vysokou energetickou náročností, jejichž velmi nízká potřeba energie je ve významné míře pokryta energií z obnovitelných zdrojů.
Česká legislativa tento princip převádí do vlastního systému požadavků na energetickou náročnost budov. U nových budov se proto setkáme s požadavky, které musí být splněny například při zpracování průkazu energetické náročnosti budovy – PENB.
A tady je důležité si uvědomit, že NZEB není totéž co pasivní dům.
Pasivní standard například pracuje s hranicí 15 kWh/m²·rok potřeby tepla na vytápění.
NZEB takto jednoduché číslo nemá.
České hodnocení pracuje s více ukazateli, například s celkovou dodanou energií, primární energií z neobnovitelných zdrojů, dílčími dodanými energiemi a průměrným součinitelem prostupu tepla.
Požadavek se navíc posuzuje vůči takzvané referenční budově.
Takže když někdo řekne:
„Tenhle dům je NZEB, takže má potřebu vytápění maximálně 15 kWh/m²·rok,“
není to správně.
15 kWh/m²·rok je kritérium pasivního standardu, ne definice NZEB.
Proč se o NZEB mluví na úrovni Evropské unie?
NZEB není český vynález. Pojem vychází z evropské legislativy týkající se energetické náročnosti budov.
V České republice se s ním dnes setkáváme prostřednictvím českých právních předpisů a výpočtové metodiky.
Zároveň ale evropská legislativa už posouvá požadavky dál.
Nová evropská směrnice o energetické náročnosti budov, EPBD 2024/1275, zavádí nový pojem zero-emission building, tedy budovu s nulovými emisemi.
NZEB tedy není konečný evropský cíl. Je to standard, od kterého se evropská legislativa posouvá směrem k budovám s nulovými emisemi.
Nulový dům / Zero Energy Building
Tady začíná být terminologie trochu zrádná.
Označení „nulový dům“ nebo zero-energy building se používá pro budovy, jejichž energetická bilance je za definované období přibližně nulová.
Neznamená to, že dům během roku vůbec žádnou energii nespotřebuje.
Může například část energie odebírat ze sítě a jindy do ní energii dodávat prostřednictvím fotovoltaiky. Rozhodující je výsledná bilance podle konkrétní metodiky.
V současné české legislativě nejde o jednoznačně definovanou kategorii, kterou bychom mohli jednoduše postavit vedle NZEB nebo pasivního domu.
Vždy je potřeba vědět, co přesně je nulové , jestli spotřeba energie, energetická bilance, neobnovitelná primární energie nebo třeba emise.
Plusový nebo energeticky pozitivní dům
Plusový dům jde v principu ještě dál.
Zjednodušeně řečeno jde o budovu, která za stanovených podmínek vyrobí více energie, než sama spotřebuje.
Typickým příkladem může být velmi úsporný dům s fotovoltaikou, která v roční bilanci vyrobí více energie, než dům spotřebuje.
Ani tady ale není dobré používat jednoduchou rovnici:
více vyrobené energie = automaticky lepší dům.
Záleží na tom, co přesně bilancujeme, za jaké období a jakým způsobem započítáváme vyrobenou a spotřebovanou energii.
Zero-emission building – budova s nulovými emisemi
Tohle je pojem, se kterým se budeme v následujících letech setkávat stále častěji.
Evropská směrnice EPBD 2024/1275 zavádí zero-emission building jako nový standard pro nové budovy.
Budova s nulovými emisemi má mít velmi vysokou energetickou účinnost, velmi nízkou energetickou potřebu a nulové emise uhlíku z fosilních paliv na místě.
Evropská směrnice zároveň stanovuje, že nové budovy ve vlastnictví veřejných subjektů mají tento standard splňovat od 1. ledna 2028 a všechny nové budovy od 1. ledna 2030.
To ale neznamená, že v srpnu 2026 už česká novostavba musí automaticky splňovat české legislativní požadavky pro zero-emission building.
Jde o evropský požadavek, který musí být promítnut do českého právního prostředí.
Je ale důležité o něm vědět už teď. Požadavky na energetickou náročnost budov se totiž budou dál zpřísňovat a některá rozhodnutí, která děláme dnes, ovlivní schopnost domu těmto požadavkům vyhovět v budoucnu.
Co z toho tedy plyne?
Všechny tyto pojmy mají své místo, ale žádný z nich sám o sobě neříká, jestli je dům dobře navržený.
Pasivní dům, NZEB, nulový nebo plusový dům nejsou jen různé nálepky pro „lepší a lepší“ stavbu. Každý pojem vychází z trochu jiných kritérií a některé z nich jsou součástí legislativy, zatímco jiné jsou dobrovolným standardem nebo odborným označením.
Důležitější než samotný název je přemýšlet o domě už od jeho prvního konceptu. Tvar domu, jeho orientace, dispozice, velikost a umístění oken, kompaktnost obálky, stínění i způsob, jakým jsou jednotlivé konstrukce navrženy, mají na výslednou energetickou náročnost zásadní vliv.
Čím lépe tyto věci vyřešíme na začátku, tím snáz se potom můžeme dostat k velmi úspornému domu. A často také bez toho, abychom museli všechno dohánět množstvím technologií. Dobře navržený dům totiž nemusí být technologicky složitý. Naopak.
Komentáře